"Na samém konci Evropy," tak můžete odpovídat na otázku, kde jste byli letos na dovolené, pokud pojedete do portugalského Algarve. Turisticky proslulá část Portugalska – malebné pláže, celoročně teplé klima, typická portugalská kuchyně a nejen to tvoří Algarve.
Lidé nejčastěji jezdí do Algarve kvůli nádherným plážím, které se táhnou po celém jižním pobřeží. Jejich jedinečnost tkví v prosté kráse nekonečných písčitých ploch, které jsou čas od času doplněny překrásnými pískovcovými útesy...
Tyhle ostrůvky najdete na obvyklých mapách jen stěží. Leží uprostřed Atlantiku, asi ve třetině cesty mezi Portugalskem a Spojenými státy. Podle mnohých legend jsou zbytkem bájné Atlantidy. Azory. Místo, kde zažijete v jednom dni čtvero ročních období.
Azory jsou ideální lokalitou pro milovníky příjemného počasí bez teplotních extrémů. Díky poloze uprostřed teplého golfského proudu se teploty pohybují celoročně v rozmezí 10–25 stupňů Celsia...
Pláže nejjižnější portugalské provincie, Algarve, omývá Atlantik. Portugalské pobřeží není tak známé jako třeba španělská letoviska, v posledních letech se ale stává stále oblíbenější. Má totiž své zvláštní kouzlo kdysi zapomenutého konce Evropy. Ostatně – své letní sídlo si zde koupil (už také prodal) i ex prezident Václav Havel.
Všichni vědci a lékaři, zabývající se lidskou psychikou a jejím výzkumem už dávno potvrdili, že sluneční svit má nesmírně blahodárný vliv nejen na naše tělesné schránky, ale zejména na psychiku...
Když se dříve řeklo Portugalsko, vybavili se mi slavní mořeplavci, dobří fotbalisté a olejovky. Dnes už vím, že Portugalsko je poklidnou zemí, kde se až tolik nespěchá, kde se vás nesnaží okrást a nebudou na vás šetřit.
A to není všechno. Když Portugalci něco slíbí, tak to dodrží a smysl pro čas mají téměř německý. Na lidech ve službách je pak vidět, že je práce těší. A máte-li děti, jste dvakrát vítáni, máte všude přednost a doprovázejí vás úsměvy. Jakákoliv pomoc je samozřejmostí...
Miguel Fonseca neustále popichuje a křikem se snaží přehlušit řev rychle se řítícího motorového člunu. Ten pronásleduje skákající hejno malých delfínů. "Skoč! Skoč! Zažiješ, co si ještě nezažil," pobízí Miguel. V předtuše zážitku roku se hrdinsky vrhám do vln, abych se dotkl nádherných delfínů. Místo dovádění a her však přichází 'pomalá smrt'.
Motor člunu ztichne a osádka s napětím očekává, co se bude uprostřed Atlantského oceánu dít. Jsme totiž několik kilometrů od ostrova Sao Miguel, který patří do Azorského souostroví...
I když bychom si mohli myslet, že díky pobřeží dlouhému 800 km portugalská kuchyně odkrývá všechna svá tajemství jenom milovníkům ryb, patří v Evropě mezi nejpestřejší. Portugalci si na jídlo velmi potrpí, berou ho jako obřad a utratí za ně polovinu domácího rozpočtu. Tak se připravte na opravdové hody!
Každý region nabízí svoji charakteristickou kuchyni a místní vína. Nespočetné druhy ryb, dary moře, všechny druhy masa, rýže, brambory, zelenina, v každém regionu jiný druh chleba, malé studené předkrmy, sýry a neopakovatelné zákusky, jejichž historie sahá do dob, kdy v Portugalsku vládli Maurové...
Rozbouřené a studené moře lemují rozervané a příkré skály, které se jen tak někde v Evropě nevidí. Jsou to umělecké originály, jejich autorem je sama matka příroda. A ta se zde opravdu vyřádila. Takhle vypadá nejtypičtější pohlednice z Algarve na jihu Portugalska.
Na pozdravu z Algarve by však také mohla být fotografie azulejos, keramických kachliček. Neobkládají se tady s nimi jen koupelny, ale celé fasády domů, jsou z nich ukazatele směru u cest či jména ulic na rohu...
Portské je jedním z nejvěhlasnějších vín na světě. Pokud chcete proniknut do jeho tajů, zajeďte se podívat do druhého největšího portugalského města Porta. Desítky sklípků více než 30 společností tady nabízejí zajímavé prohlídky, a především - degustace. Návštěva takového sklípku bývá zážitkem nejen pro znalce vín.
Vinná réva pochází z vinic, které lemují povodí řeky Douro od východních hranic Portugalska se Španělskem sto kilometrů směrem na západ. Oblast pro pěstování vinné révy, ze které může být portské vínu vyráběno, je vymezena 335 patníky a nikde jinde se toto víno vyrábět nesmí...
Madeira je nejkrásnější, když se probouzí. Máte-li to štěstí a přilétáte sem s prvními paprsky slunce, hned je vám jasné, proč tento ostrov získal tolik oslavných přívlastků. Špičky strmých kopců se ještě ztrácejí v nadýchaných mracích, v ulicích Funchalu i okolních rybářských vískách pomalu zhasínají světla a vidíte jen smaragdovou zeleň vzedmuté a rozeklané pevniny.
Kam oko dohlédne, všude se střídají hory a příkrá údolí, rovné je jen moře okolo. V ranním pološeru má barvu jakoby z olova, teprve se sluncem se změní v azurové vlny......
Portugalský Lisabon je místo jako málokteré druhé. Na nábřeží řeky Tejo to voní dálkami a moluckým kořením. V malých uličkách zase cítíte příjemně provinční atmosféru. Každý zná svého souseda. Zdi starých domů mají patinu, v tmavých oknech se bělá přeprané prádlo. O pár kilometrů dál je supermoderní most a výstavní areál, který je živou učebnicí architektury snad pro každého stavitele. Moderní komunikace tam rýsuje nejčerstvější hranice možného.
Obyvatelé města Lisabon jsou s tím spokojeni. Cítí, že je to v pořádku...
Z půlmetrové vzdálenosti si hledíme se žralokem přímo do očí. Ty jeho jsou bez výrazu a bez emocí. Je to takový pohled smrti - ale zase ne úplně. Žralok, který si prohlíží ten lidský kus masa před sebou, leží na palubě člunu, což znamená, že tentokrát prohrál on. Kdybychom si stejný pohled vyměnili ve vodě, asi by to dopadlo naopak. Dneska však byl lovcem člověk.
Ten den si žraloci dali načas. Skoro to vypadalo, že provokují. Všichni lovci už několikrát překontrolovali návnadu a znovu nahodili do vln Atlantiku, vypili několik piv koupených za strašlivou cenu přímo na lodi a spřátelili se s nudou...
Drobné kamínky suti chrastí pod nohama, skořicová barva skal se ostře odráží od temně modrého nebe. Pot se z pocestného jen lije a znavené končetiny pomalu odpírají poslušnost. Ale pozor! Každý chybný krok by se mohl stát osudným. Nebyl by to příjemný pád, raději ani nedomýšlet. Vždyť tady z Pico Ruivo, nejvyšší hory portugalského ostrova Madeira, kterou sopečné erupce vytlačily až do úctyhodné výše 1861 metrů, se strmé útesy řítí do hlubokých propastí jakoby rozrytých gigantickým drapákem a zastaví se až na hladině Atlantiku.
"Právě tohle je na Madeiře tak fascinující," promluvil pojednou Manuel, osmahlý horský vůdce, a opsal rukou výmluvný oblouk...
